Královéhradecký kraj patří k nejstarším krajům v České republice. Demografické prognózy navíc předvídají výrazný nárůst počtu seniorů.
Předpokládá se tak nárůst počtu seniorů závislých na pomoci druhé osoby. Jak se na tyto změny připravuje Královéhradecký kraj, prozradí náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro sociální oblast Vladimír Derner.

* Jakou podporu mohou získat senioři závislí na pomoci od Královéhradeckého kraje?
Královéhradecký kraj ze zákona zabezpečuje poskytování sociálních služeb. Finančně se podílí na zajištění 48 pečovatelských služeb, 9 služeb poskytující denní ambulantní služby, 7 zařízení nabízejících přechodné odlehčovací pobyty a 30 pobytových zařízení, přičemž 16 z nich přímo zřizuje. Významnou podporu při zajištění těchto služeb poskytují obce. Aktuálně jsou sociální služby poskytovány více než 8500 seniorů.

* Jak se kraj připravuje na nárůst počtu seniorů?
Pro plánování sociálních služeb je pro nás významný počet osob starších 80 let. V této věkové kategorii výrazně stoupá závislost na pomoci druhé osoby. V příštích 9 letech naroste počet obyvatel starších 80 let o téměř 42 %, tedy cca 10 000 osob. Systém sociálních služeb tak bude muset poskytnout podporu dalším 2000 seniorů. Důraz budeme klást na rozvoj terénních a ambulantních služeb, které umožní seniorům zůstat co nejdéle doma a zároveň podpoří rodinu, která v řadě případů poskytuje seniorům nenahraditelnou pomoc. Plánujeme zvýšit dostupnost odlehčovacích služeb, zajišťujících přechodné pobyty po seniory. Přechodný pobyt je poskytován po dobu, kdy si pečující rodina chce odpočinout nebo potřebuje zajistit péči z důvodu zdravotní indispozice pečujících. V neposlední řadě chceme zvýšit i dostupnost pobytových služeb. Jejich dostupnost se v kraji výrazně liší. Jsou regiony, kde máme kapacit dostatek, jinde nám citelně chybí. Proto bychom se chtěli především zaměřit na ty regiony, kde je míst v pobytových zařízeních méně. V budoucnu zvýšíme schopnost sociálních služeb poskytnout péči lidem se stařeckými demencemi.

* Proč právě důraz na terénní a ambulantní služby?
Podle prováděných průzkumů chce 80 % seniorů dožít doma. To potvrzují i pracovníci pobytových zařízení. Lidé jdou do pobytových zařízení často v důsledku toho, že jim rodina nemůže zajistit odpovídající pomoc doma a v místě nejsou ani odpovídající terénní služby. Pokud senior zůstane v domácím prostředí, zachová si samostatnost ve větší míře, než když ho přesadíme do neznámého prostředí pobytové služby. Domácí péče respektuje soukromí lidí a podporuje udržování běžných rodinných i sousedských vztahů. Terénní služby také pružněji reagují na změnu poptávky. Pomoc se tak seniorům dostane rychleji a v přiměřeném rozsahu.

* Je terénní péče vhodná i pro osamělé seniory nebo seniory, jejichž rodiny nemohou pečovat denně?
Dnešní terénní služby zajišťují péči i lidem, kteří jsou prakticky ležící a žijí doma sami. Je to samozřejmě velmi individuální a záleží na představách samotného seniora. Setkáváme se často s rodinami, které přesto, že by chtěly zajistit svým blízkým život doma, obrací se na pobytové služby s obavou, že náročnou péči nezvládnou nebo nechtějí opustit zaměstnání. Případně převezmou veškerou péči na svá bedra, pak často dochází k jejich přetížení, které často končí zdravotními problémy pečujících. Ideální systém podpory rodin pečujících o seniory je takový, který neodsuzuje rodinné příslušníky k celodenní péči, ale pomáhá jim převzít významnou část podpory seniora. V řadě míst v našem kraji takové služby jsou dostupné.

* Co brání tomu, aby byly takové služby dostupné ve všech místech?
Péči o seniory z velké části zajišťují a financují obce. Za to jim patří poděkování. Náš požadavek při zajištění služeb je, aby se všechny obce podílely finančně na řešení situace občanů také. Nejedná se o závratné částky, přesto je to někdy bariérou dostupnosti. Řada služeb poskytovaných obcemi nezajišťuje péči v odpoledních hodinách a o víkendech, což je pro podporu seniorů závislých na pomoci důležité. Snažíme se tedy obce přesvědčit o potřebnosti pečovatelských služeb i optimálním modelu zajištění péče. Jsou to postupné kroky a situace jde každým dnem kupředu.

* Existují ještě jiné bariéry v dostupnosti terénních služeb?
Lidé často nevědí, s čím jim může terénní služba pomoci, proto se na ni ani neobrátí. Existuje také psychologická bariéra, kdy se lidé bojí vpustit pečovatelku do domu. V této věci mohu všechny ujistit, že u registrovaných poskytovatelů sociálních služeb se nemusí obávat zneužití seniora.

* Co by měli lidé udělat, pokud potřebují pomoci?
Rozhodně by se neměli bát říci si o pomoc včas, obrátit se o pomoc na některou pečovatelskou službu, případně na městský úřad, který pomoc zprostředkuje. Tam by se měli obracet i v případě, že nenajdou žádnou vhodnou službu, která by zajížděla do místa jejich bydliště. Dobře nastavená pomoc v domácnosti umožní seniorům žít a v častých přídech i dožít doma, což je přání téměř každého z nás. Pokud by terénní péče nedostačovala, teprve pak by se měl obrátit na pobytovou službu.